Hana Robinson na náměstí Svobody

Brněnská rodačka Hana Robinson vystoupí se svoji skupinou ve čtvrtek 22. prosince v 17 hodin na brněnském náměstí. Posluchači si její jméno jistě vybaví ve spojitosti s autorským albem Ohrožený druh, které vzniklo ve spolupráci s Michalem Horáčkem. Hanka se osamostatnila a přichází vám představit své Hana Robinson Trio. Pozvánkou na koncert může být následující krátký rozhovor:

Kde a jak se chystáte trávit Vánoce? Máte nějaké oblíbené vánoční tradice či rituály?

Vánoce budeme trávit u maminky v Brně.  Tento krásný čas jsem už prožila v několika zemích, ale doma je to vždy nejhezčí.  Rituálem by snad mohla být dopolední návštěva hřbitova na Štědrý den a poté netradiční večeře v podobě lososa místo kapra. Tuto změnu jsem zavedla já.

Do povědomí posluchačů jste se dostala spoluprací s Michalem Horáčkem na albu Ohrožený druh, které získalo ocenění Album roku Cen Anděl za rok 2008. Co bylo poté impulsem k vaší sólové dráze?

Deska byla nesmírně úspěšná, a protože mě lidé zaregistrovali i jako skladatelku, ptali se kde mě mohou vidět s vlastní tvorbou. Vždy jsem si skládala vlastní písně i texty. Myslím, že sólová dráha je tedy zcela přirozeným vývojem. Stáním si za svou tvorbou, což nebývá jednoduché, a založením Hana Robinson Trio bylo tím nejlepším počinem. Stále ovšem také koncertuji s projektem Ohrožený druhem živě.

Představte nám členy svého Hana Robinson Tria. Jak vznikla spolupráce právě s těmito hudebníky?

Skvělého saxofonistu Petra Kroutila znám již za studií na Berklee College of Music v Bostoně, kde jsme byli spolužáci. Petr byl tenkrát již nejen ostřílený jazzman, ale také hvězda slavného seriálu Prima sezóna, v roli Danyho Smiřického. Já jsem naopak stála na samém začátku svého hudebního snažení. S kontrabasistou Tondou Šturmou, stálým členem  Originálnímu Pražskému Synkopického Orchestru, mě seznámil právě Petr a hned jsme si skvěle padli do noty. Oba muzikanti mě nesmírně inspirují a neustále se od nich něco učím.

 Kde jsou kořeny vaší lásky k šansonu a k jazzu? Vedli vás tímto směrem vaši rodiče?

 Moji rodiče mě k hudbě vedli tím, že mě jako malou dali na klavír a denně se mnou táta cvičil. Do osmnácti jsem tak poctivě cvičila etudy a hrála Chopina. Vztah k jazzu přišel až se studiem na Berklee College of Music, která je proslulá pro svou výuku právě jazzu. Se svým šansonem mě zase oslnil Michal Horáček.

 V prosinci tohoto roku proběhl slavnostní křest nového CD Brouk v hlavě. Jsou to všechno vaše autorské nahrávky? Kdy skládáte česky a kdy anglicky?

 Celá deska Brouk v hlavě je v češtině a texty i hudba jsou mé vlastní. Psaní písní je pro mě přirozené, moc mě baví a je nedílnou součástí mého vyjádření. Skládám nyní převážně česky, protože žiji v Česku, dříve jsem skládala naopak anglicky, to když jsem žila v Americe a potom v Anglii. 

 Určitě uslyšíme na náměstí Svobody ukázky právě z tohoto CD. Na co dále se ve čtvrtek vpodvečer můžeme těšit?

 Samozřejmě se můžete těšit na písně z nového alba spolu s několika námi oblíbenými jazzovými standardy a písně z mého anglického alba v latinském rytmu.

 Věnujete nějakou píseň i Václavu Havlovi a jaká to bude?

 Ráda bych mu věnovala naše celé vystoupení.  Velmi jsem si ho vážila a vždy jsem toužila po tom se s ním setkat. Roky jsem žila v Americe a Anglii, a i když ne všichni věděli, kde se Česká republika nachází, všichni znali jméno Václava Havla.