Folklórní den s folkovou tečkou.

Středa na náměstí byla laděna na folklórní notu s folkovou tečkou, i když počasí dnešnímu programu moc nepřálo, během dne se střídal déšť s pošmournou zimou a mnoho lidí nejspíš raději zůstalo doma.Po třinácté hodině vystoupil vzácný host letošních Brněnských Vánoc, litevský folklórní soubor VISI. Litevské lidové písně v jejich podání přilákaly k pódiu několik desítek posluchačů. Velké překvapení bylo, když několik členů souboru během vystoupení sestoupilo z pódia a roztančilo přihlížející publikum.

Z horňácka pak do Brna dorazila výborná Mičkova muzika, která úvodní písní „Na tých panských lúkách“ rozezpívala statečné publikum, které vzdorovalo vcelku vydatnému dešti.

Se sedmnáctou hodinou déšť ustal. Ve stejnou chvíli začali zpívat v Brně oblíbení Folk Team. Po pár písních byla před pódiem hlava na hlavě.

Rozhovor se členy litevského folklórního souboru VISI.

Jsou písně, které jste zpívali, z nějaké konkrétní oblasti Litvy?
Zpívali jsme písně ze západní Litvy, z oblasti, které se říká „Žemaicko“. Všechny tyto písně jsme zapsali při výpravách na venkov. Nejsou to tedy písně ze žádných sbírek. Za mlada, když jsme byli ještě studenti, jsme jeli do „Žamaicka“ nejméně dvacetkrát a písně jsme posbírali mezi místními lidmi.

Jsou to „živé“ písně? Zpívají se v Litvě i dnes?
Tehdy to byl ještě živý folklor, ale teď ta generace už zemřela a mladá generace už to nepřevzala v takové míře. Jednotlivci folklór zpívají, kolektivů už je méně.

Písním jsme bohužel nerozuměli, mohli byste nám přeložit text některé z nich?
Tak třeba ta poslední píseň.

Vlaštovko malá, co jsi slyšela, když jsi létala?
Když jsem létala, slyšela jsem, že má přijet vdovec.
Tomuto vdovci ustelu na šípkových růžích a kamenech.
Vlaštovko malá, co jsi slyšela, když jsi létala?
Slyšela jsem, že nějaký mládenec ke mně jede.
Tomu já ustelu v hedvábí a peří.
A poprosím kohoutka, aby ráno nezazpíval moc brzy.

Máte krásné kroje, velice prosté, ale krásné.
Region, ze kterého kroje jsou, se jmenuje „Aukštaitia“, je to severovýchod Litvy. Pro tento region jsou typické barvy bílá a červená, proto červeným vzor, ale hlavně hodně bílé. Nejtypičtějším prvkem je čepec, který se váže tímto komplikovaným způsobem.

Zdá se mi, že každým rokem jsou Vánoce u nás hektičtější. Je to tak i v Litvě? Přeci jen je u vás větší vliv náboženství.
I když se lidé snaží držet adventní čas v poklidném duchu, vliv západní civilizace je stále silnější.

Existují v Litvě nějaké specifické zvyky, které se dodržují na Štědrý den?
Před večeří na Štědrý den se například dává sláma pod ubrus. Každý z přítomných si pak vytahuje jednotlivá stébla, podle délky se pak předpovídá délka života. Dlouhé stéblo – dlouhý život, krátké stéblo – krátký život. Oblíbená jsou také různá proroctví týkající se manželství. Hodí se bota, když ukazuje špička ven, žena se v příštím roce vdá. Také se počítají náhodně vybrané oříšky, pokud je to sudé číslo, dívka se vdá. Také se počítají plaňky plotu. Dívka nebo chlapec počítá plaňky na šířku roztažených paží, pokud je to sudé číslo, tak se chlapec ožení nebo dívka vdá. Toto jsou ovšem zvyky z dob pohanství. Při večeři musí být nutně jeden prázdný talíř pro duše zesnulých. Speciální jídlo, které se podává, se jmenuje „kuče“. Je to různé zrní smíchané s medem.